Současná koncepce pražské nadřazené komunikační sítě vychází v hlavních konturách z již překonaného konceptu ZÁKOS přijatého v 70. letech minulého století. Dokončovat městský okruh v severovýchodní části Prahy podle této koncepce po vzoru tunelu Blanka je krajně neodpovědné.
 
NEKONCEPČNOST
Stavba Blanky 2 je v rozporu s přijatými a připravovanými strategickými dokumenty města. Strategický plán hlavního města schválený zastupitelstvem v minulém roce hovoří o tom, že je třeba přehodnotit rozsah a parametry komunikačního systému, vč. parametrů městského okruhu. Stejně hovoří i návrh Dopravní politiky hlavního města zpracovávaný v rámci tzv. Plánu udržitelné mobility. Sociologický průzkum pořízený v rámci tohoto procesu navíc přesvědčivě ukazuje, že Pražané si dostavbu městského okruhu podle vzoru Blanky spíše nepřejí.  
PŘEDRAŽENOST
Výstavba tunelového komplexu Blanka stála kolem 43 miliard. Odhady nákladů na stavbu Blanky 2 se se pohybují mezi 30 – 40 miliardami. Na základě předchozích zkušeností však můžeme reálně počítat s náklady šplhajícími k 60 miliardám. Výstavba komplexu Blanky 2 by vedla k zadlužení města na několik desítek let. Východní část městské okruhu je co do délky tunelového vedení srovnatelná s tunelem Blanka (5 km), jeho trasa je však dvakrát delší (10 km), tomu zřejmě budou odpovídat i náklady na stavbu.
NEPOTŘEBNOST
Praha má efektivnější způsoby jak řešit problémy dopravy. Stavba Silničního okruhu č. 511 odčerpá část vnitroměstského tranzitu a je hospodárné ji realizovat přednostně při souběžných úpravách na stávajících stavbách městského okruhu. Za cenu srovnatelnou s Blankou 2 je možné postavit např. metro D mezi Pankrácí a Písnicí nebo realizovat průjezdný model železnice. Tzv. Nové Spojení II. s tunely pro železnici a podzemními stanicemi v centru města může masivním způsobem zapojit městskou železnici do systému veřejné dopravy v Praze.
NEPROVEDITELNOST
Podle výsledků EIA (tzv. posuzování vlivů stavby na životní prostředí) nemůže být Blanka 2 zprovozněna před dokončením Pražského okruhu. Horizont kompletní dostavby Pražského okruhu je v nedohlednu, s dostavbou městského okruhu a řešením stoupající poptávky po dopravě přitom nemůžeme otálet. Tunelový komplex Blanka měl stejnou podmínku a je dnes provozován ve zkušebním provozu bez kolaudace. Právě proto se okolo vjezdů do něj tvoří rozsáhlé kolony. Tento stav potrvá do doby dostavby Pražského okruhu a hrozí, že soudy rozhodnou o zastavení provozu. Zkušební provoz nelze prodlužovat donekonečna.
ŘEŠENÍ
Existující stavby městského okruhu je třeba propojit, město však musí jeho východní část bez prodlení začít projektovat ve změněné podobě, která nepovede k úhrnnému zvýšení objemu automobilové dopravy na území Prahy. Tzn. v odlehčené, investičně významně méně náročné podobě, s minimem tunelových úseků a mimoúrovňových křižovatek. Využít je třeba maximálně již existující koridory (vč. tzv. průmyslového polookruhu – ulic Kbelská a Průmyslová) a okruh dostavět tak, aby byl maximálně využitelný i pro MHD. Tento postup je v souladu s řešením navrženým Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy v rámci Konceptu odůvodnění Metropolitního územního plánu, známém pod zkratkou „Duál“. Požadujeme proto jeho plnohodnotné prověření.
 

Kontakty:
Matěj Stropnický (Trojkoalice/Zelení): matej.stropnicky@praha.eu; 605 344 748
Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN): jana.plaminkova@praha.eu; 602 102 684
Jan Wolf (Trojkoalice/KDU-ČSL): jan.wolf@praha.eu; 731 192 412